In order to facilitate editorial preparation, we ask authors of texts to respect the instructions below on how to format the submitted text and what details to include.
The editors accept original and unpublished texts that formally meet the parameters listed below. All texts must be accompanied by the author's information (name and surname, title, department, postal and e-mail address).
Length of the paper: Studies and Articles section - up to 30 or 15 standard pages (1 standard page = 1800 characters including spaces), with an English abstract of up to 300 characters and English keywords; Materials section - up to 30 standard pages; Varia section - up to 10 standard pages.
Bohemica Olomucensia is released under a Creative Commons BY-SA 4.0 (Attribution - ShareAlike) license. This license entails certain rules on how the published texts are treated. Likewise, by submitting and publishing your contribution, you agree to the license terms and copyright statement. Please make yourself familiar with these rules and contact us if you have any questions.
By publishing the study in the journal Bohemica Olomucensia, the author does not lose the copyright to the work. The license is non-exclusive and the author can further use the work (with acknowledgement of the journal as the source). Details can be found in articles 3.1 and 3.2 in the section Licence conditions and Author's statement below.
Some authors point to the social implications of the development of digital libraries, e.g. Rowlands (1999: 195). Some have referred to the term 'digital library' as an oxymoron (Greenberg 1998: 106; Lynch 2005). The issue of digital libraries has been discussed in detail in a monograph by Ch. Borgman (Borgman 2003).
CVRČEK, Václav — ČERMÁK, František
2009 Slovník Bohumila Hrabala (Praha: Nakladatelství Lidové noviny)
KOMÁREK, Miroslav
2006 Studie z diachronní lingvistiky (Olomouc: Univerzita Palackého)
STEINER, Peter
2011 Ruský formalismus; přel. František A. Podhajský (Brno: HOST)
DANEŠ, František
1989 "K výslovnosti tzv. iniciálových zkratek"; Naše řeč 72, č. 3, s. 170—172
STAIGER, Emil
2008 "Umění interpretace"; in idem: Poetika, interpretace, styl; přel. Miloš Černý, Ivan Chvatík, Michael Špirit, Marek Vajchr a Otakar Veselý (Praha: Triáda), s. 187—202
BEDNARCZUK, Leszek
2000 "Czy istnieją wpływy niemieckie w fonetyce czeskiej?"; in WRÓBEL, Henryk (ed.): Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Orłoś (Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego), s. 47—56
MRAVCOVÁ, Marie
1994 "Úvaha dramaturgická — ex post realizovaných filmových adaptací románů Neviditelný a Helimadoe"; in MLSOVÁ, Nella — DVOŘÁK, Jan (eds.): Hlavní téma: Psychologická próza (Praha: Gaudeamus), s. 112—123
VEČERKA, Radoslav
2008 "Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů"; www.phil.muni.cz, http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka /vec-medailonky2.pdf [přístup 15. 7. 2009]
Úsilí Čelakovského i Kamarýtovo na poli lidové prózy tak nakonec „jen ohlašovalo práci mladšího pokolení“ (Horák 1933: 326).
„Jsem pořád, a už tolik let, na kříži, který nesu hodinu za hodinou. [...] za vším zůstává těch hrozných pět či skoro už šest let jako chmurný mrak“, píše své ženě z vězení snad největší český básnický talent 20. století, Jan Zahradníček (2008: 67).
Je však třeba zdůraznit zvláštní postavení Fučíkovy Reportáže v poválečné československé společnosti. Nebyla jen bájným hagiografickým zobrazením muže oplývajícího všemi komunistickými ctnostmi, ale jakýmsi Písmem, novou biblí, oživenou posledním výdechem umírajícího hrdiny. Zejména avantgardní básník Konstantin Biebl svým přirovnáním k roušce Veroničině dobře vystihl výjimečný status přisouzený Reportáži (srov. Biebl 1953: 28).
V úvodu píše: „Boudníče! Tak jsem si četl znovu ten návrh na manifest a s politováním musím říci, že to vůbec nepůjde. To ten manifest předchozí byl celistvější a obsažnější“ (Hrabal 1998: 359). Dodává také, že Boudníkovy další texty mají být živější a zajímavější než návrh na manifest, a vybízí Boudníka v těchto zápiscích pokračovat (ibid.: 359).
Tradicí v české lingvistické literatuře je, že se morfologicky tvořené formy na základě odvozování zařazují do výkladů o tvoření slov (srov. Petr a kol. 1986: 321–326; Čechová a kol. 2011: 131–132; Karlík a kol. 1995: 172–176; Cvrček a kol. 2010: 99; Štícha a kol. 2011: 206–211).