V rámci usnadnění redakční přípravy žádáme autorky a autory rukopisů, aby respektovali níže uvedené pokyny, jak zaslaný text formátovat a jakými náležitostmi jej opatřit.
Redakce přijímá původní a jinde nepublikované texty, které po formální stránce splňují níže uvedené parametry. Ke všem textům musí být připojeny informace o autorovi (jméno a příjmení, tituly, název pracoviště, poštovní a e-mailová adresa).
Rozsah příspěvku: oddíl Studie a články — doporučený rozsah do 10–15, maximálně do 30 normostran (1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer), nutno připojit anglické resumé o rozsahu 1000–1200 znaků, anglická klíčová slova a název studie v angličtině; u cizojazyčných příspěvků nutno dodat resumé v češtině, klíčová slova a český název studie; oddíl Materiály — do 30 normostran; oddíl Různé — do 10 normostran. Bude-li problém s anglickými zněními resumé (anotací), může časopis poskytnout výpomoc s překladem a korekturami.
Bohemica Olomucensia vychází pod licencí Creative Commons BY-SA 4.0 (Uveďte původ – Zachovejte licenci). Tato licence s sebou nese určitá pravidla, jak je s uveřejněnými texty nakládáno. Stejně tak zasláním a publikováním příspěvku souhlasíte s licenčními podmínkami a autorským prohlášením. Seznamte se prosím s uvedenými pravidly a v případě dotazů nás kontaktujte.
Autor publikováním studie v časopise Bohemica Olomucensia neztrácí práva k dílu. Licence je nevýlučná a nevýhradní a autor může dílo dále užít (s uvedením časopisu jako zdroje). Detaily najdete v článcích 3.1 a 3.2 v sekci Licenční podmínky a prohlášení autora níže.
Při vzniku práce [knihy/studie/...] byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie – clb.ucl.cas.cz (kód ORJ: 90243).
During the work on this text [study/book/…], use was made of Czech Literary Bibliography resources/services – clb.ucl.cas.cz (ORJ identifier: 90243).
Někteří autoři poukazují na sociální důsledky rozvoje digitálních knihoven, např. Rowlands (1999, 195). Někteří označili termín „digitální knihovna" za oxymóron (GREENBERG 1998, 106; LYNCH 2005). Problematikou digitálních knihoven se podrobně ve své monografii zabývala Ch. Borgmanová (BORGMANOVÁ 2003).
Úsilí Čelakovského i Kamarýtovo na poli lidové prózy tak nakonec „jen ohlašovalo práci mladšího pokolení“ (HORÁK 1933, 326).
„Jsem pořád, a už tolik let, na kříži, který nesu hodinu za hodinou. [...] za vším zůstává těch hrozných pět či skoro už šest let jako chmurný mrak,“ píše své ženě z vězení snad největší český básnický talent 20. století, Jan Zahradníček (2008, 67).
Je však třeba zdůraznit zvláštní postavení Fučíkovy Reportáže v poválečné československé společnosti. Nebyla jen bájným hagiografickým zobrazením muže oplývajícího všemi komunistickými ctnostmi, ale jakýmsi Písmem, novou biblí, oživenou posledním výdechem umírajícího hrdiny. Zejména avantgardní básník Konstantin Biebl svým přirovnáním k roušce Veroničině dobře vystihl výjimečný status přisouzený Reportáži (srov. BIEBL 1953, 28).
V úvodu píše: „Boudníče! Tak jsem si četl znovu ten návrh na manifest a s politováním musím říci, že to vůbec nepůjde. To ten manifest předchozí byl celistvější a obsažnější“ (HRABAL 1998, 359). Dodává také, že Boudníkovy další texty mají být živější a zajímavější než návrh na manifest, a vybízí Boudníka v těchto zápiscích pokračovat (ibid., 359).
Tradicí v české lingvistické literatuře je, že se morfologicky tvořené formy na základě odvozování zařazují do výkladů o tvoření slov (srov. PETR et al. 1986, 321–326; ČECHOVÁ et al. 2011, 131–132; KARLÍK et al. 1995, 172–176; CVRČEK et al. 2010, 99; ŠTÍCHA et al. 2011, 206–211).
Cvrček, Václav a Čermák, František. 2009. Slovník Bohumila Hrabala. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Komárek, Miroslav. 2006. Studie z diachronní lingvistiky. Olomouc: Univerzita Palackého.
Steiner, Peter. 2011. Ruský formalismus. Přel. František A. Podhajský. Brno: HOST.
Bednarczuk, Leszek. 2000. „Czy istnieją wpływy niemieckie w fonetyce czeskiej?“ In Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Orłoś. Ed. Henryk Wróbel. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, s. 47–56.
Mravcová, Marie. 1994. „Úvaha dramaturgická – ex post realizovaných filmových adaptací románů Neviditelný a Helimadoe.“ In Hlavní téma: Psychologická próza. Eds. Nella Mlsová a Jan Dvořák. Praha: Gaudeamus, s. 112–123.
Staiger, Emil. 2008. „Umění interpretace.“ In Poetika, interpretace, styl. Ed. Emil Staiger. Přel. Miloš Černý, Ivan Chvatík, Michael Špirit, Marek Vajchr a Otakar Veselý. Praha: Triáda, s. 187–202.
Goszczyńska, Joanna. 2020. „Překlady české literatury v Polsku od roku 1989.“ In Česká literatura v polských překladech (1989–2020). Joanna Goszczyńska, Jaromír Kubíček a Tomáš Kubíček. Brno: Moravská zemská knihovna, s. 11–42.
Daneš, František. 1989. „K výslovnosti tzv. iniciálových zkratek.“ Naše řeč 72(3), s. 170–172.
Večerka, Radoslav. 2008. „Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů.“ www.phil.muni.cz, http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky2.pdf (přístup 15. 7. 2009).
Nietzsche, Friedrich. 1994. Filosofie v tragickém období Řeků. Přel. Jan Březina a Jiří Horák. Olomouc: Votobia.
Nietzsche, Friedrich. 2005. My filologové. Praha: OIKOYMENH.
